Další typy alergií
Roztoči, zvířata, hmyz, léky a kontaktní alergie
Kromě pylových a potravinových alergií existuje řada dalších typů alergických reakcí, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. Tato stránka pokrývá alergie na roztoče domácího prachu, zvířecí alergeny, hmyzí jed, lékové alergie, kontaktní dermatitidu a alergie na plísně. Každý z těchto typů má svoji specifickou diagnostiku, léčbu a preventivní opatření.
Alergie na roztoče (Dermatophagoides)
Roztoči domácího prachu jsou mikroskopičtí pavoukovci (velikost 0,2–0,3 mm), kteří se živí odloupaným šupinkami lidské kůže. Patří mezi nejčastější celoroční (pereniální) alergeny ve vnitřních prostorách. Na rozdíl od pylových alergií, které jsou sezónní, způsobují roztoči obtíže po celý rok s možným zhoršením na podzim a v zimě, kdy se více topí a méně větrá.
Hlavní druhy roztočů
Dermatophagoides pteronyssinus
Nejčastější druh v České republice a celkově v Evropě. Hlavní alergeny: Der p 1 (cysteinová proteáza) a Der p 2 (protein ze skupiny NPC2). Preferuje vlhčí prostředí (relativní vlhkost nad 60 %).
Dermatophagoides farinae
Druhý nejčastější druh roztočů. Hlavní alergeny: Der f 1 a Der f 2. Snáší o něco sušší prostředí než D. pteronyssinus. Značná zkřížená reaktivita s D. pteronyssinus.
Prevalence a příznaky
Alergií na roztoče trpí přibližně 10–15 % populace České republiky. Alergie na roztoče je hlavní příčinou celoroční alergické rýmy a významným spouštěčem alergického astmatu.
Typické příznaky zahrnují:
- Celoroční rýma — ucpaný nos, vodový výtok z nosu (ne sezónní!)
- Kýchání — zejména ráno po probuzení a při ustýlání postele
- Svědivý nos, oči a hrdlo
- Kašel a dušnost — u senzitivních pacientů rozvoj alergického astmatu
- Zhoršení v noci a ráno — roztoči se koncentrují v postelním prádle a matracích
- Atopický ekzém — roztoči mohou zhoršovat průběh ekzému
Prevence a opatření v domácnosti
- Antialergenní povlaky na matrace a polštáře — speciální povlaky s póry menšími než 10 mikrometrů zabraňují průstupu roztočů a jejich výkalů. Povlaky měňte a perte každých 2–4 týdnů.
- Praní ložního prádla na 60 °C — teplota pod 60 °C roztoče nezdecimuje. Perte alespoň jednou týdně. Sušička prádla na vysoké teplotě je také účinnou metodou.
- Udržujte vlhkost pod 50 % — roztoči se množí optimálně při vlhkosti 65–80 %. Používejte odvlhčovač vzduchu, pravidelně větrejte. Měřte vlhkost hygrometrem.
- HEPA vysavač — používejte vysavač s HEPA filtrem (třída H13 nebo H14), který zachytí částice až do velikosti 0,3 mikrometru. Vysávejte alespoň 2× týdně.
- Minimalizujte prachové sběrače — koberce nahraďte tvrdou podlahou, těžké závěsy nahraďte žaluziemi. Plyšové hračky mrazte v mrazáku (24 hodin) a perte.
- Čistička vzduchu s HEPA filtrem — v ložnici může výrazně snížit koncentraci roztočových alergenů ve vzduchu.
Léčba alergie na roztoče
- Antihistaminika — cetirizin, loratadin, bilastin pro tlumení rýmy a kýchání
- Nosní kortikosteroidy — flutikazon, mometazon pro léčbu celoroční rýmy
- Alergenová imunoterapie (AIT) — jediná kauzální léčba, která může změnit průběh onemocnění
V ČR je dostupná jak injekční (SCIT), tak sublinguální (SLIT) forma imunoterapie na roztoče domácího prachu. Sublinguální tablety (např. přípravek Acarizax/Odactra) se užívají denně pod jazyk. Léčba trvá 3–5 let a je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Studie prokazují, že imunoterapie na roztoče snižuje riziko rozvoje astmatu u dětí s alergickou rýmou. Konzultujte s vaším alergologem, zda je imunoterapie vhodná i pro vás.
Alergie na zvířata
Alergie na zvířata patří mezi velmi časté alergické reakce, kterými trpí přibližně 10–20 % populace. Alergenem není samotná srst, jak se často mylně věří, ale proteiny obsažené ve slinách, moči, potu a kožních šupinkách zvířat. Tyto proteiny se zachytávají na srsti a přenášejí do prostředí, kde přetrvávají jako mikroskopické částice ve vzduchu.
Kočky — nejsilnější zvířecí alergen
Fel d 1 — hlavní kočičí alergen
Protein Fel d 1 (uteroglobin) je produkován mazovými žlázami kůže a slinami koček. Jde o nejsilnější a nejčastější zvířecí alergen. Částice Fel d 1 jsou extrémně malé (2–5 mikrometrů), snadno se vznášejí ve vzduchu a udržují se v prostředí měsíce až roky i po odebrání kočky z domácnosti. Fel d 1 byl detekován i v domácnostech a veřejných budovách, kde kočky nikdy nebyly — je přenášen na oděvech návštěvníků.
Důležité: Kastrovaní kocouři produkují méně Fel d 1 než nekastrovaní, kočky (samice) produkují nejméně. Neexistuje však zcela nealergenní kočka.
Psi
Can f 1 — hlavní psí alergen
Protein Can f 1 (lipocalin) se nachází především ve slinách a mazových žlázách psů. Alergie na psy je obecně méně častá a méně intenzivní než alergie na kočky. Existuje celkem 7 identifikovaných psích alergenů (Can f 1 až Can f 7). Koncentrace alergenů se liší mezi plemeny, ale žádné plemeno není zcela bez alergenů.
Další zvířecí alergeny
- Koně (Equ c 1) — velmi silný alergen, způsobuje obtíže i při krátkém kontaktu. Časté u lidí pracujících se zvířaty a dětí navštěvujících jízdárny.
- Hlodavci (křeček, morčata, králíci) — alergeny v moči a slinách. Časté u dětí, které mají hlodavce jako domácí mazlíčky.
- Ptáci — alergeny v peří a trusu. Mohou způsobit alergickou alveolitidu (hypersenzitivní pneumonitidu) při dlouhodobém vystavení.
Navzdory rozšířeným tvrzením neexistují zcela hypoalergenní plemena psů ani koček. Studie publikované v časopise American Journal of Rhinology & Allergy ukázaly, že v domácnostech s údajně „hypoalergenními" plemeny (pudl, labradoodle, portugalský vodní pes) byly naměřeny srovnatelné hladiny alergenu Can f 1 jako u jiných plemen. Plemena s menším množstvím srsti mohou produkovat méně chlupů ve vzduchu, ale stále produkují sliny a kožní šupinky obsahující alergeny. Pokud trpíte alergií na zvířata, konzultujte rozhodnutí o pořízení zvířete se svým alergologem.
Management alergie na zvířata
- HEPA filtr v ložnici a obývacích prostorech — zachycuje vzdušné částice včetně zvířecích alergenů
- Zóny bez zvířat — ložnice by měla být zcela mimo přístup zvířete, ideálně se zavřenými dveřmi
- Časté vysávání HEPA vysavačem — alespoň 2–3× týdně, včetně čalouněného nábytku
- Praní a koupání zvířete — pravidelné koupání (1× týdně) snižuje množství alergenů na srsti, ale účinnost je pouze dočasná
- Mytí rukou — po každém kontaktu se zvířetem si důkladně umyjte ruce a nedotýkejte se obličeje
- Farmakoterapie — antihistaminika, nosní kortikosteroidy, v těžších případech alergenová imunoterapie
Alergie na hmyzí jed (Hymenoptera)
Alergie na hmyzí jed patří mezi potenciálně život ohrožující alergické reakce. V České republice jsou nejčastějším spouštěčem bodnutí včelou, vosou a sršněm. Zatímco lokální reakce po bodnutí jsou normální, u alergiků může i jediné bodnutí vyvolat anafylaktický šok.
Hlavní druhy blanokřídlého hmyzu
Včela medonosná (Apis mellifera)
Hlavní alergeny: Api m 1 (fosfolipáza A2), Api m 2, Api m 4 (melitin). Včela po bodnutí zanechá v ráně žihadlo s jedovým váčkem — je nutné jej co nejrychleji odstranit (setřít, ne vymáčknout). Včela po bodnutí hyne.
Vosa obecná (Vespula vulgaris/germanica)
Hlavní alergeny: Ves v 1 (fosfolipáza A1), Ves v 5 (antigen 5). Vosa nezanechává žihadlo a může bodnout opakovaně. Vosí jed má částečnou zkříženou reaktivitu s jedy jiných vos a sršňů.
Sršeň (Vespa crabro)
Největší z našich blanokřídlých. Bodnutí je bolestivější kvůli většímu množství jedu, ale alergenicita je srovnatelná s vosou. Hlavní alergeny: Vesp c 1, Vesp c 5. Silná zkřížená reaktivita s vosím jedem.
Normální vs. alergická reakce vs. anafylaxe
| Typ reakce | Příznaky | Doba trvání | Riziko |
|---|---|---|---|
| Normální lokální reakce | Bolest, zarudnutí, otok do 5 cm v místě bodnutí | Hodiny až 1–2 dny | Nízké |
| Velká lokální reakce | Otok větší než 10 cm, trvající déle než 24 hodin | 2–7 dní | Střední |
| Mírná systémová reakce | Kopřivka, svědění, zarudnutí kůže mimo místo bodnutí | Hodiny | Střední |
| Těžká systémová reakce (anafylaxe) | Dušnost, otok hrdla, pokles tlaku, ztráta vědomí | Minuty až hodiny | Vysoké — život ohrožující |
Statistiky: Alergií na hmyzí jed trpí přibližně 3–5 % české populace. Ročně dochází v České republice k 1–5 úmrtím v důsledku anafylaktické reakce po bodnutí blanokřídlým hmyzem. Většina smrtelných případů se týká dospělých mužů nad 40 let s nerozpoznanou alergií.
Varovné příznaky anafylaxe po bodnutí hmyzem
Pokud se po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm objeví některý z následujících příznaků, okamžitě volejte záchrannou službu 155 nebo 112:
- Dušnost, pískavý dech, pocit sevřeného hrdla
- Otok jazyka, rtů nebo obličeje
- Rozsáhlá kopřivka nebo zarudnutí po celém těle
- Závrať, slabost, ztráta vědomí
- Prudký pokles krevního tlaku
- Bolesti břicha, nevolnost, zvracení
- Pocit „blížící se zkázy"
Pokud má postižený u sebe adrenalinový autoinjektor (EpiPen, Jext, Emerade), aplikujte jej ihned do vnější strany stehna. Více informací naleznete na stránce Anafylaxe.
Venomová imunoterapie (VIT)
Venomová imunoterapie je nejúčinnější léčba alergie na hmyzí jed. Spočívá v pravidelném podávání postupně se zvyšujících dávek čištěného hmyzího jedu (včelího nebo vosího), čímž dochází k přestavbě imunitního systému a navození tolerance.
VIT dosahuje účinnosti až 95 % u alergie na vosí jed a 80–85 % u alergie na včelí jed. Léčba trvá obvykle 3–5 let (v některých případech doživotně, např. u pacientů s mastocytózou). V České republice je VIT plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění a provádí se na specializovaných alergologických pracovištích. Indikací k VIT je systémová reakce po bodnutí a potvrzená senzibilizace na hmyzí jed (pozitivní kožní testy nebo specifické IgE).
Záchranný set pro alergiky na hmyzí jed
Každý pacient s potvrzenou alergií na hmyzí jed by měl mít neustále u sebe záchranný set obsahující:
- Adrenalinový autoinjektor (EpiPen 300 mcg / Jext 300 mcg) — lék první volby při anafylaxi. Aplikuje se do vnější strany stehna, i přes oděv. Po použití vždy volejte záchranku.
- Antihistaminikum (např. cetirizin 20 mg nebo bilastin 20 mg) — 2 tablety ihned po bodnutí, i při mírných příznacích.
- Kortikosteroid (např. prednison 40–60 mg) — tablety k polknutí, působí s latencí 1–2 hodin, ale snižují riziko pozdní reakce.
- Písemný plán — instrukce pro pacienta i okolí, jak postupovat při bodnutí. Vypracuje alergolog.
Více o rozpoznání a léčbě anafylaxe naleznete na naší stránce Anafylaxe — nouzová příručka.
Léková alergie
Léková alergie je nepřiměřená imunitní reakce na lék nebo jeho metabolit. Postihuje přibližně 5–10 % populace, i když skutečná prevalence je pravděpodobně nižší — mnoho hlášených „alergií" na léky jsou ve skutečnosti nežádoucí účinky nebo pseudoalergické reakce. Správné rozlišení je důležité, protože neoprávněné označení pacienta jako „alergika na lék" může vést k vyhýbání se účinným lékům.
Nejčastější lékové alergeny
| Skupina léků | Příklady | Typ reakce | Četnost |
|---|---|---|---|
| Beta-laktamová antibiotika | Penicilin, amoxicilin, ampicilin, cefalosporiny | Pravá IgE-mediovaná alergie (kopřivka, anafylaxe) nebo opožděná reakce (vyrážka) | Nejčastější |
| NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky) | Ibuprofen, diklofenak, aspirin (ASA) | Pseudoalergie (inhibice COX-1), angioedém, kopřivka, bronchospasmus | Časté |
| Sulfonamidy | Kotrimoxazol, sulfasalazin | Kožní vyrážky, vzácně Stevens-Johnsonův syndrom | Méně časté |
| Lokální anestetika | Lidokain, artikain | Pravá alergie extrémně vzácná; většinou vazovagální reakce | Vzácné |
| Kontrastní látky | Jodové kontrastní látky (CT vyšetření) | Pseudoalergie, vzácně anafylaktoidní reakce | Méně časté |
Pravá alergie vs. nežádoucí účinek vs. pseudoalergie
Pravá léková alergie
Zprostředkovaná imunitním systémem (IgE protilátky nebo T-lymfocyty). Reakce je nepředvídatelná, nezávislá na dávce a při opakovaném podání se zhoršuje. Příklady: anafylaxe po penicilinu, opožděná vyrážka po amoxicilinu.
Nežádoucí účinek léku
Nežádoucí, ale předvídatelný účinek léku, který není zprostředkován imunitou. Závisí na dávce. Příklady: průjem po antibiotikách, bolest žaludku po ibuprofenu, ospalost po antihistaminikách I. generace.
Pseudoalergie (intolerance)
Reakce, která napodobuje alergii, ale není zprostředkovaná IgE protilátkami. Často je způsobena přímým účinkem léku na žírné buňky. Příklady: reakce na NSAID (inhibice COX-1), reakce na kontrastní látky, na opiáty.
Diagnostika lékových alergií
- Kožní testy — prick testy a intradermální testy jsou standardizovány především pro penicilin a cefalosporiny. Provádí se na specializovaných pracovištích.
- Specifické IgE — laboratorní stanovení specifických IgE protilátek proti lékovým alergenům (dostupné pro penicilin, amoxicilin, cefalosporiny).
- Provokační (expoziční) testy — zlatý standard diagnostiky. Pacientovi se podává lék v postupně se zvyšujících dávkách pod lékařským dohledem. Provádí se pouze na pracovištích s možností resuscitace.
- Bazofilní aktivační test (BAT) — moderní laboratorní metoda měřící aktivaci bazofilů po kontaktu s lékem in vitro.
Pacient s potvrzenou lékovou alergií by měl od svého alergologa obdržet alergický průkaz (lékovou kartu), ve které je uvedeno, na které léky je alergický, typ reakce a doporučené alternativy. Tento průkaz je nutné nosit neustále u sebe a předložit při každé návštěvě lékaře, zubaře, v lékárně nebo při hospitalizaci. Informaci o lékové alergii by měl mít zaznamenánu i praktický lékař v dokumentaci. Při bezvědomí může alergický průkaz zachránit život.
Zkřížená reaktivita beta-laktamových antibiotik
Pokud jste alergičtí na penicilin, je důležité vědět o možné zkřížené reaktivitě s dalšími antibiotiky:
- Aminopeniciliny (amoxicilin, ampicilin) — vysoká zkřížená reaktivita s penicilinem
- Cefalosporiny I. generace (cefalexin, cefazolin) — zkřížená reaktivita přibližně 1–2 % (dříve se udávalo až 10 %, což bylo nadhodnoceno)
- Cefalosporiny III.–IV. generace (ceftriaxon, cefotaxim) — minimální zkřížená reaktivita (pod 0,5 %)
- Karbapenemy (meropenem, imipenem) — minimální zkřížená reaktivita
- Monobaktamy (aztreonam) — žádná zkřížená reaktivita s penicilinem
NSAID intolerance — alternativy
Pacienti s intolerancí na NSAID (ibuprofen, diklofenak, aspirin) mohou obvykle tolerovat:
- Paracetamol (acetaminofen) — v běžných dávkách (do 1000 mg) je většinou dobře tolerovaný
- Selektivní COX-2 inhibitory — celecoxib, etoricoxib — obcházejí mechanismus pseudoalergie způsobený inhibicí COX-1
- Nízké dávky meloxicamu — částečně selektivní COX-2 inhibitor
Volbu alternativního analgetika vždy konzultujte s lékařem. U pacientů s anamnézou těžké reakce na NSAID je vhodné provést provokační test s alternativním lékem pod dohledem.
Kontaktní alergie (kontaktní dermatitida)
Kontaktní alergická dermatitida je opožděný typ alergické reakce (typ IV dle Coombse a Gella), zprostředkovaný T-lymfocyty. Vzniká po přímém kontaktu kůže s alergenem. Na rozdíl od bezprostředních IgE-mediovaných reakcí se kontaktní dermatitida projevuje obvykle 24–72 hodin po kontaktu.
Nejčastější kontaktní alergeny
Nikl (Ni)
Nejčastější kontaktní alergen v Evropě. Nachází se v bižuterii (náušnice, náramky, řetízky), knoflících a zipech na oděvech, ručičkách hodinek, mobilních telefonech a mincích. Postihuje až 10–15 % žen a 1–3 % mužů. EU regulace omezuje obsah niklu v předmětech přicházejících do kontaktu s kůží.
Kobalt (Co)
Často se vyskytuje společně s niklem. Nachází se v bižuterii, barvách, cementu a některých kovových slitinách. Zkřížená reaktivita s niklem je častá.
Chrom (Cr)
Hlavní zdroj je cement — profesionální dermatitida stavebních dělníků. Dále se nachází v kožených výrobcích (činění), některých barvách a antibakteriálních přípravcích.
Parfémy a vonné látky
Směsi vonných látek jsou druhý nejčastější kontaktní alergen. Nacházejí se v kosmetice, mýdlech, pracích prášcích, aviváži a osvěžovačích vzduchu. Nejčastější alergeny: linalool, limonen, citral, geraniol.
Konzervanty
Metylizothiazolinon (MI/MCI) a formaldehyd jsou časté kontaktní alergeny obsažené v kosmetice, šampónech, krémech a průmyslových prostředcích. EU postupně zpřísňuje limity MI v kosmetice.
PPD (parafenylendiamin)
Silný alergen obsažený v barvách na vlasy (zejména tmavých odstínech), v černých henna tetováních a v některých textilních barvivech. Může způsobit těžkou kontaktní dermatitidu až angioedém. Před barvením vlasů je doporučen alergenový patch test.
Latexová alergie
Latex (přírodní kaučukový latex) je významný alergen zejména pro zdravotnické pracovníky, kteří přicházejí do častého kontaktu s latexovými rukavicemi. Latexová alergie může být:
- Kontaktní dermatitida (typ IV) — opožděná reakce, svědivý ekzém na rukou
- Bezprostřední IgE-mediovaná alergie (typ I) — kopřivka, rýma, astma, v těžkých případech anafylaxe při kontaktu s latexem během chirurgického zákroku
Zkřížená reaktivita latexu s potravinami (latex-fruit syndrome): banán, avokádo, kiwi, kaštan, papája, mango. Pacienti s latexovou alergií by měli být informováni o této zkřížené reaktivitě.
Zlatým standardem diagnostiky kontaktní alergické dermatitidy jsou epikutánní testy (patch testy). Na kůži zad se aplikují testovací náplasti se standardní sérií alergenů (obvykle 30–40 látek) a ponechají se 48 hodin. Odečítání se provádí za 48 a 72–96 hodin. V České republice se používá Evropská standardní série. Testy provádí dermatolog nebo alergolog a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Profesionální dermatitida — nemoc z povolání
Kontaktní dermatitida je jednou z nejčastějších nemocí z povolání v České republice. Nejvíce postižená povolání:
- Zdravotníci — latexové rukavice, dezinfekční přípravky, lékové alergeny
- Kadeřníci — barvy na vlasy (PPD), šampóny, peroxid vodíku
- Stavební dělníci — cement (chrom), epoxidové pryskyřice
- Pekaři a cukráři — vonné látky, konzervanty, mouka
- Květinářky — rostlinné alergeny (chryzantémy, primule, Alstroemeria)
- Kuchaři — koření, česnek, cibule, citrusové plody
Pokud máte podezření na profesionální dermatitidu, obraťte se na kliniku pracovního lékařství. Při uznání nemoci z povolání máte nárok na odškodnění a případné přeřazení.
Alergie na plísně
Plísně (mikromycety) produkují spory, které se snadno šíří vzduchem a mohou vyvolávat alergické reakce u senzitivních jedinců. Alergie na plísně je méně častá než alergie na pyly nebo roztoče, ale může být stejně obtěžující.
Nejčastější plísňové alergeny
Alternaria alternata
Nejvýznamnější plísňový alergen. Hlavní alergen: Alt a 1. Venkovní plíseň, vrchol výskytu v létě a na podzim. Silně spojena s těžkým alergickým astmatem u dětí a mladých dospělých. Dostupná alergenová imunoterapie.
Cladosporium herbarum
Nejrozšířenější venkovní plíseň v mírném pásmu. Spory se vyskytují masivně od jara do podzimu. Alergen: Cla h 8. Méně alergenní než Alternaria, ale kvůli vysokým koncentracím spor klinicky významná.
Aspergillus fumigatus
Především vnitřní plíseň, roste ve vlhkých prostorách (koupelny, sklepy, klimatizace). Může způsobit alergickou bronchopulmonální aspergilózu (ABPA) — vážné onemocnění plic u astmatiků a pacientů s cystickou fibrózou.
Venkovní vs. vnitřní plísně
Alternaria, Cladosporium — výskyt zejména v létě a na podzim (červenec–říjen). Spory se uvolňují za tepla a vlhka, zejména při hnití listí a obilnin. Koncentrace klesají po prvních mrazech.
Aspergillus, Penicillium, Stachybotrys — rostou ve vlhkých místnostech (koupelna, kuchyně, sklep, za nábytkem). Celoroční obtíže, zhoršení při topné sezóně. Klíčové je snížení vlhkosti pod 50 % a odstranění plísní.
Diagnostika a léčba alergie na plísně
- Diagnostika — kožní prick testy s plísňovými extrakty, specifické IgE protilátky. Komponentová diagnostika (např. Alt a 1 pro Alternárii) zpřesňuje diagnózu.
- Farmakoterapie — antihistaminika, nosní kortikosteroidy, při astmatu inhalační léčba
- Imunoterapie — dostupná pro Alternaria alternata, méně standardizovaná pro ostatní plísně
- Prevence — snížení vlhkosti v bytě, větrání, odstranění plísní (bezchlorové přípravky na plísně), HEPA filtrace
Často kladené otázky
Ideální je samozřejmě kontaktu se zvířetem se vyhnout. Pokud však již zvíře máte a nechcete se ho zbavit, existuje řada opatření, která mohou obtíže snížit: udržujte ložnici jako zónu zcela bez přístupu zvířete, používejte HEPA čističky vzduchu, pravidelně vysávejte HEPA vysavačem (včetně čalouněného nábytku), koupejte zvíře 1× týdně a po každém kontaktu si myjte ruce. Farmakoterapie (antihistaminika, nosní kortikosteroidy) může tlumit příznaky. V některých případech je možná alergenová imunoterapie na kočičí nebo psí alergeny, i když standardizace těchto extraktů je menší než u roztočů. Vždy konzultujte s alergologem.
Klíčovým rozdílem je doba trvání a charakter příznaků. Nachlazení trvá obvykle 7–10 dní a bývá doprovázeno horečkou a hlenovým/zeleným sekretem z nosu. Alergie na roztoče způsobuje celoroční vodovou rýmu, kýchání a svědění nosu, příznaky se zhoršují ráno po probuzení, při ustýlání postele a při pobytu v prašném prostředí. Teplota při alergii nestoupá. Pokud vaše „nachlazení" trvá déle než 2 týdny nebo se pravidelně opakuje, navštivte alergologa, který provede kožní testy a stanoví diagnózu.
Velký lokální otok v místě bodnutí (větší než 10 cm, trvající více než 24 hodin) je velká lokální reakce, která je sice nepříjemná, ale není systémovou alergickou reakcí a riziko anafylaxe při dalším bodnutí je relativně nízké (přibližně 5–10 %). Systémová reakce zahrnuje příznaky mimo místo bodnutí: kopřivka po celém těle, dušnost, otok obličeje, pokles tlaku nebo ztráta vědomí. Pokud jste měla pouze lokální reakci, imunoterapie se obvykle nedoporučuje. Pokud jste měla jakoukoliv systémovou reakci, navštivte alergologa — bude provedeno vyšetření specifických IgE a kožní testy a v případě potvrzení alergie vám bude nabídnuta venomová imunoterapie.
Moderní studie ukazují, že zkřížená reaktivita mezi peniciliny a cefalosporiny je výrazně nižší, než se dříve předpokládalo. U cefalosporinů III. a IV. generace je riziko zkřížené reakce pod 0,5 %. Důležité je také zjistit, zda je vaše alergie na penicilin skutečná — studie ukazují, že až 90 % pacientů označených jako alergici na penicilin ve skutečnosti penicilin toleruje (alergie mohla být v dětství, nebyla to alergie, nebo alergie časem vymizela). Doporučujeme navštívit alergologa, který provede kožní testy a provokační test na penicilin. Pokud se alergie nepotvrdí, můžete penicilin bezpečně užívat, čímž se vám otevře přístup k účinným a levným antibiotikům.
Kontaktní alergie na nikl se typicky projevuje svědivým ekzémem (zarudnutí, pupínky, mokváním) v místech, kde se kov dotýká kůže — ušní lalůčky (náušnice), zápěstí (hodinky), oblast pasu (knoflíky, přezky) nebo prst (prsteny). Příznaky se objeví obvykle 24–72 hodin po kontaktu a přetrvávají dny až týdny. Pro potvrzení diagnózy je nutné absolvovat epikutánní (patch) testy u dermatologa nebo alergologa. Prevence spočívá ve vyhýbání se předmětům s niklem — noste šperky z chirurgické oceli, titanu nebo zlata o ryzosti alespoň 14 karátů. V lékárně jsou dostupné ochranné laky na kov, které vytvářejí bariéru mezi niklem a kůží.
U většiny lidí způsobuje alergie na plísně obtížnou rýmu, kýchání a oční příznaky, podobně jako jiné inhalační alergie. U astmatiků však může alergie na plísně (zejména Alternaria) způsobit těžké zhoršení astmatu včetně život ohrožujících astmatických záchvatů. Zvláštní situací je alergická bronchopulmonální aspergilóza (ABPA) — reakce na Aspergillus v plicích, která se vyskytuje u pacientů s astmatem nebo cystickou fibrózou a vyžaduje specifickou léčbu (kortikosteroidy, antimykotika). Pokud máte astma a žijete ve vlhkém prostředí s plísněmi, je důležité navštívit alergologa a zajistit kontrolu nad astmatem.
Informace na tomto webu mají edukativní charakter a nenahrazují odborné lékařské vyšetření ani konzultaci. Při podezření na alergické onemocnění vždy vyhledejte kvalifikovaného alergologa. Při příznacích anafylaxe okamžitě volejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.