Domů › Alergie u dětí

Alergie u dětí

Průvodce pro rodiče alergických dětí

40 % dětí v ČR má alergické projevy
č. 1 nejčastější chronické onemocnění dětského věku
15–20 % dětí trpí atopickým ekzémem
8–10 % dětí má průduškové astma
Alergie u dětí stále přibývají

Přibližně 40 % dětí v České republice vykazuje alergické projevy. Alergie jsou dnes nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku. Za posledních 30 let se počet alergických dětí v ČR více než zdvojnásobil. Včasná diagnostika a správná intervence mohou zásadně ovlivnit průběh onemocnění a kvalitu života dítěte.

Atopický pochod u dětí

Atopický pochod (atopická dermatitida → potravinová alergie → alergická rýma → astma) je typická posloupnost alergických onemocnění, která se u disponovaných dětí rozvíjí v průběhu prvních let života. Pochopení tohoto pochodu je klíčové pro včasnou intervenci.

Kojenec (0–1 rok)

Ekzém a potravinová alergie

Prvním projevem atopie bývá atopický ekzém (atopická dermatitida), který se objevuje typicky kolem 3.–6. měsíce věku. Současně se mohou projevit potravinové alergie — nejčastěji na bílkovinu kravského mléka a vaječný bílek. Příznaky zahrnují ekzém v obličeji, na tvářích a na trupu, zvracení, průjem nebo koliky po kojení (při přechodu mléčné bílkoviny do mateřského mléka).

Batole (1–3 roky)

Pokračování ekzému, rozšíření potravinových alergií

Ekzém často přetrvává a může se zhoršovat. Potravinové alergie se mohou rozšířit na další potraviny — vejce, pšenici, sóju. U některých dětí se ekzém začíná zlepšovat, u jiných přechází do chronické formy. V tomto období je důležité sledovat reakce na nové potraviny a konzultovat dietu s alergologem.

Předškolák (3–6 let)

Alergická rýma, začátek astmatu

Nastupuje alergická rýma (senná rýma), především jako reakce na pyly, roztoče a zvířecí srst. U části dětí se objevují první příznaky průduškového astmatu — opakované hvízdání při dýchání, kašel zejména v noci a při námaze. Ekzém se u mnohých dětí zlepšuje, ale rýma a astma přebírají vedoucí roli.

Školák (6+ let)

Pylové alergie, astma, roztoči

Plně se rozvíjí pylové alergie (bříza, trávy, ambrozie), alergie na roztoče domácího prachu a astma se stává zřetelně diagnostikovatelným (spirometrie je proveditelná od cca 5–6 let). Potravinové alergie na mléko a vejce u většiny dětí odeznívají, ale alergie na arašídy, stromové ořechy a ryby obvykle přetrvávají.

Včasná intervence může atopický pochod zastavit!

Výzkumy ukazují, že správná léčba ekzému v kojeneckém věku, včasné zavádění potenciálních alergenů do stravy a případná alergenová imunoterapie u starších dětí mohou atopický pochod zpomalit nebo dokonce zastavit. Dítě se sennou rýmou léčené imunoterapií má prokazatelně nižší riziko rozvoje astmatu. Proto je tak důležité nepodceňovat „pouhý" ekzém u kojence — může být prvním signálem atopického pochodu.

Potravinové alergie u dětí

Potravinové alergie postihují přibližně 6–8 % kojenců a batolat a přibližně 3–4 % starších dětí. Na rozdíl od dospělých mají děti výrazně vyšší šanci, že z některých alergií „vyrostou".

Nejčastější potravinové alergeny u dětí

Vyroste dítě z alergie?

Dobrá zpráva pro rodiče: mnohé dětské potravinové alergie jsou přechodné. Přibližně 80 % dětí z alergie na kravské mléko a vejce vyroste do 5 let věku. Naproti tomu alergie na arašídy, stromové ořechy, ryby a mořské plody bývá ve většině případů trvalá.

Alergen Typický věk začátku Prognóza vyrostení Poznámka
Kravské mléko 0–12 měsíců 80 % do 5 let Nejčastější alergie kojeneckého věku
Vejce 6–18 měsíců 70–80 % do 5 let Tepelná úprava snižuje alergenitu
Pšenice 6–24 měsíců 65 % do 6 let Odlišit od celiakie!
Sója 0–12 měsíců 70 % do 5 let Časté zkřížení s mlékem
Arašídy 12–36 měsíců Pouze 20 % vyroste Riziko anafylaxe, trvalá opatrnost
Stromové ořechy 1–6 let Méně než 10 % vyroste Většinou trvalá, závažné reakce
Ryby 1–3 roky Asi 20 % vyroste V ČR méně častá než v přímořských zemích
Nové doporučení: Včasné zavádění alergenů

Průlomová studie LEAP (Learning Early About Peanut Allergy, 2015) prokázala, že včasné zavedení arašídů do stravy kojenců ve věku 4–6 měsíců snížilo riziko alergie na arašídy o 81 % ve srovnání se skupinou, kde byly arašídy odkládány. Podobné výsledky přinesla studie EAT pro vejce a další alergeny. Tato zjištění zásadně změnila doporučení pro zavádění příkrmů.

Zavádění komplementární stravy — podrobný průvodce

Moderní doporučení se zásadně liší od toho, co platilo ještě před 10 lety. Zatímco dříve se rodiče učili alergeny odkládat co nejdéle, dnes víme, že včasné zavedení potenciálních alergenů snižuje riziko rozvoje alergie.

Kdy začít s alergeny?

Optimální okno pro zavedení potenciálních alergenů do stravy je 4–6 měsíců věku, a to i u dětí s rodinnou zátěží atopie. Podmínkou je, že dítě již zvládá příkrmy (umí polykat kašovitou stravu).

Rozbitý mýtus: Odkládání alergenů NECHRÁNÍ!

Dlouhodobé odkládání zavedení potenciálních alergenů (arašídy, vejce, mléko, pšenice) nejenže dítě nechrání, ale naopak zvyšuje riziko rozvoje alergie. Imunitní systém kojence se s alergeny potřebuje „seznámit" v období, kdy je přirozeně nakloněn k toleranci. Přehnané odklady toto okno tolerance propásnou.

Jak správně zavádět alergeny — krok za krokem

  1. Začněte s jedním alergenem — podejte malé množství (např. 1/4 čajové lžičky arašídového másla smíchaného s ovocným pyré) v ranních nebo dopoledních hodinách, abyste mohli pozorovat případnou reakci.
  2. Pozorujte reakci 2 hodiny — sledujte příznaky: vyrážka kolem úst, kopřivka, zvracení, průjem, otoky, dušnost. Mějte po ruce telefon pro případ nouze.
  3. Při toleranci zvyšujte dávku postupně — pokud dítě reaguje dobře, podávejte alergen opakovaně (2–3x týdně), postupně zvyšujte množství. Pravidelnost je klíčová pro udržení tolerance.
  4. Zavedený alergen podávejte pravidelně — nestačí alergen podat jednou. Je nutné jej pravidelně zařazovat do jídelníčku (ideálně alespoň 2x týdně), jinak se tolerance může ztratit.
  5. Pokračujte s dalšími alergeny — po úspěšném zavedení jednoho alergenu (cca po 3–5 dnech bez reakce) přidávejte další. Nezavádějte dva nové alergeny současně.
  6. Konzultujte alergologa u rizikových dětí — pokud má dítě těžký ekzém nebo již prokázanou potravinovou alergii, konzultujte postup zavádění dalších alergenů s dětským alergologem. Může být nutné zavedení pod lékařským dohledem.
Doporučený postup
  • Začít příkrmy ve 4–6 měsících
  • Brzy zavést arašídy, vejce, mléko
  • Podávat pravidelně 2–3x týdně
  • Kojit během zavádění příkrmů
  • Rozmanitá strava od počátku
Překonané omyly
  • Odkládat alergeny do 1–3 let
  • Eliminovat alergeny „pro jistotu"
  • Vyhýbat se arašídům do školního věku
  • Přestat kojit při zavedení příkrmů
  • Monotónní „bezpečná" strava

Ekzém u dětí (atopická dermatitida)

Atopická dermatitida (atopický ekzém) je nejčastějším kožním onemocněním dětského věku. Postihuje 15–20 % dětí v České republice a je často prvním projevem atopického pochodu. Ekzém významně ovlivňuje kvalitu života dítěte i celé rodiny — svěděním narušuje spánek, způsobuje podráždění a může vést k psychické nepohodě.

Typická lokalizace podle věku

Kojenci (0–1 rok)

Ekzém se typicky objevuje na tvářích, čele a bradě. Může se rozšířit na trup a vnější strany končetin. Oblast plen bývá ušetřena (vlhko brání vysušení kůže).

Batolata a předškoláci (1–5 let)

Ekzém se přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na zápěstí, kotníky a krk. Kůže je suchá, hrubá a silně svědí. Časté je škrábání vedoucí k infekci.

Starší děti a adolescenti (6+ let)

Postiženy jsou ohybové plochy kloubů, ruce, obličej (víčka) a šíje. Kůže může být ztluštělá (lichenifikace) od chronického škrábání. U mnohých dětí ekzém ustupuje.

Péče o ekzematickou kůži

Emoliencia (zvláčňující přípravky) — základ léčby

Koupání

Oblečení a prostředí

Kortikoidní masti — kdy a jak používat

Lokální kortikosteroidy jsou hlavní protizánětlivou léčbou ekzému. U dětí se používají přípravky slabší a střední síly (hydrokortizon 1 %, desonid, methylprednisolon aceponát).

Kdy s ekzémem k lékaři?
  • Ekzém nereaguje na léčbu emoliencii a slabými kortikosteroidy po 7–14 dnech
  • Infikovaný ekzém — mokvání, žlutavé krusty, rychlé šíření, horečka (bakteriální superinfekce, často Staphylococcus aureus)
  • Ekzém výrazně narušuje spánek dítěte (budí se vícekrát za noc)
  • Podezření na herpes simplex na ekzematózní kůži (eczema herpeticatum — akutní stav!)
  • Ekzém se rozšiřuje navzdory léčbě — lékař může zvážit tacrolimus (Protopic), pimecrolimus (Elidel) nebo systémovou léčbu

Astma u dětí

Průduškové astma postihuje přibližně 8–10 % dětí v České republice a je nejčastějším chronickým respiračním onemocněním dětského věku. U malých dětí je diagnostika obtížná, protože příznaky se překrývají s virovými infekcemi dýchacích cest.

Diagnostické obtíže u malých dětí

Spolehlivá diagnostika astmatu vyžaduje spirometrii (měření plicních funkcí), která je proveditelná přibližně od 5–6 let věku, kdy je dítě schopno spolupracovat. U mladších dětí se lékař opírá o:

Varovné signály astmatu u dětí

Kdy myslet na astma?
  • Opakované hvízdání při dýchání (wheezing) — zejména pokud se objevuje i mimo infekce
  • Noční kašel — suchý, dráždivý kašel budící dítě ze spánku
  • Námahová dušnost — kašel a dušnost při běhání, sportu nebo smíchu
  • Kašel po kontaktu se studeným vzduchem nebo při změně prostředí
  • Opakované „bronchitidy" — pokud dítě „pořád něco chytá" a má opakované záněty průdušek, může jít o nerozpoznané astma
  • Snížená fyzická výkonnost — dítě se vyhýbá pohybu, je „pomalejší" než vrstevníci

Inhalační technika u dětí

Správná inhalační technika je pro účinnost léčby naprosto klíčová. U dětí se většina léků podává pomocí aerosolového dávkovače (pMDI) se spacerem:

Děti do 4 let: Spacer + obličejová maska

  • Použijte spacer s těsně přiléhající maskou (AeroChamber, Vortex)
  • Maska musí zakrývat nos i ústa
  • Nechte dítě dýchat 5–10 nádechů po každém vstřiku
  • Dítě by mělo být klidné (pláč snižuje účinnost!)

Děti od 4 let: Spacer + náustek

  • Přechod z masky na náustek, jakmile dítě spolupracuje
  • Náustek je účinnější — lék se nedostává do očí a na kůži obličeje
  • Nacvičte pomalý hluboký nádech s 10s výdrží
  • Od 7–8 let lze zvážit práškové inhalátory (DPI)
Tip pro rodiče

Pravidelně kontrolujte inhalační techniku dítěte u lékaře nebo lékárníka. Studie ukazují, že až 70–80 % pacientů (dětí i dospělých) nepoužívá inhalátor správně. Špatná technika výrazně snižuje účinnost léčby.

Alergie a škola / školka

Školní prostředí představuje pro alergické dítě specifické výzvy — od stravování ve školní jídelně přes pobyt v kolektivu až po tělesnou výchovu. Klíčová je dobrá komunikace mezi rodiči, školou a lékařem.

Akční plán pro školu

Každé dítě s vážnou alergií by mělo mít ve škole písemný akční plán (individuální zdravotní plán), který obsahuje:

Záchranný set ve škole

Dítě s rizikem anafylaxe by mělo mít ve škole záchranný set obsahující:

Komunikace s učiteli a kuchyní

  1. Informujte školu ještě před nástupem — ideálně na úvodní schůzce projednejte alergii dítěte s třídním učitelem, školní zdravotnicí a vedoucí jídelny.
  2. Proškolte personál — požádejte alergologa o zaškolení klíčových osob v rozpoznání anafylaxe a použití autoinjektoru. Mnohé alergologické ambulance toto nabízejí.
  3. Zajistěte bezpečné stravování — dohodněte s kuchyní speciální dietu. Předejte seznam zakázaných potravin a bezpečných alternativ.
  4. Domluvte pravidla pro školní akce — výlety, školy v přírodě, narozeninové oslavy. Zajistěte, aby dítě mělo záchranný set i na mimoškolních akcích.
  5. Pravidelně aktualizujte informace — na začátku každého školního roku obnovte akční plán a zkontrolujte expiraci léků v záchranném setu.

Práva dítěte — speciální dieta ve školní jídelně

Česká legislativa a školní stravování

Podle vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování a zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) má dítě s diagnostikovanou potravinovou alergií právo na úpravu školního stravování. Školní jídelna je povinna zajistit stravování odpovídající zdravotním potřebám dítěte, pokud to provozní podmínky umožňují. Rodiče musí předložit lékařskou zprávu s konkrétním doporučením diety.

Od roku 2014 platí v ČR také povinnost značení 14 hlavních alergenů ve školních jídelnách podle nařízení EU č. 1169/2011. Jídelní lístek musí uvádět přítomnost alergenů u každého pokrmu číselným kódem.

V případě, že školní jídelna není schopna dietu zajistit, mají rodiče právo nosit dítěti vlastní stravu a požadovat její bezpečné uložení a ohřev v prostorách školy.

Kdy navštívit alergologa s dítětem?

Včasná návštěva alergologa může zásadně ovlivnit průběh alergického onemocnění. Neváhejte objednat dítě k vyšetření, pokud pozorujete následující příznaky:

1

Opakovaná rýma a kýchání

Vodnatá rýma, kýchání v sériích, svědění nosu a ucpaný nos, které se objevují mimo období nachlazení — při pobytu venku (pyly), v zaprášeném prostředí (roztoči) nebo v kontaktu se zvířaty.

2

Ekzém nereagující na léčbu

Atopický ekzém, který nereaguje na základní péči (emoliencia, slabé kortikosteroidy) nebo se opakovaně vrací. Alergolog provede testy na potravinové a vzdušné alergeny, které mohou ekzém zhoršovat.

3

Opakované hvízdání při dýchání

Pokud dítě opakovaně hvízdá při dýchání (wheezing), má suchý noční kašel nebo dušnost při námaze, je nutné vyloučit nebo potvrdit diagnózu astmatu a zahájit odpovídající léčbu.

4

Reakce po jídle

Jakákoliv opakovaná reakce po konzumaci konkrétní potraviny — vyrážka, kopřivka, otoky, zvracení, průjem, svědění v ústech. I mírné reakce je třeba vyšetřit, protože další reakce může být závažnější.

5

Reakce po bodnutí hmyzem

Rozsáhlá lokální reakce (otok větší než 10 cm přetrvávající déle než 24 hodin) nebo jakákoliv celková reakce (kopřivka po celém těle, dušnost, slabost) po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm.

6

Rodinná zátěž atopie

Pokud jsou oba rodiče alergici, riziko alergie u dítěte dosahuje 60–70 %. Preventivní konzultace s alergologem pomůže nastavit správný postup zavádění stravy a péče o kůži.

Praktické rady pro rodiče

Život s alergickým dítětem vyžaduje organizaci, trpělivost a důslednost. Následující kroky vám pomohou zvládnout každodenní péči a zajistit bezpečí vašeho dítěte:

  1. Veďte deník příznaků — zapisujte, kdy se příznaky objevují, co dítě jedlo, kde pobývalo a jaké bylo počasí. Deník pomůže alergologovi identifikovat spouštěče a posoudit účinnost léčby. Můžete používat i mobilní aplikace (např. Klara app, Alerjio).
  2. Naučte dítě komunikovat o alergii — už od předškolního věku učte dítě říkat: „Mám alergii na..." Dítě by mělo vědět, co nesmí jíst, a umět odmítnout nabídnutou potravinu. Procvičujte modelové situace (narozeninová oslava, návštěva u kamaráda).
  3. Naučte starší děti používat autoinjektor — od přibližně 7–8 let by dítě s rizikem anafylaxe mělo umět autoinjektor použít samo. Nacvičujte s tréninkovým perem. Od 12 let by dítě mělo nést autoinjektor samostatně.
  4. Informujte školu a okolí — sdělte diagnózu třídnímu učiteli, vychovateli, trenérovi, vedoucímu kroužku i rodičům nejbližších kamarádů. Čím více lidí kolem dítěte ví, tím je dítě v bezpečí.
  5. Noste záchranný set vždy s sebou — mějte záchranné léky stále při ruce — v batohu, v autě, na dovolené. Kontrolujte expiraci léků každé 3 měsíce. Záchranný set by měl být jasně označen jménem dítěte.
  6. Čtěte etikety — vždy a pokaždé — složení výrobků se může měnit. Než dáte dítěti jakýkoliv balený výrobek, přečtěte si celý seznam ingrediencí a upozornění „může obsahovat stopy...". Naučte se rozpoznávat skryté názvy alergenů (kasein = mléko, lecithin = sója/vejce).
  7. Plánujte cestování dopředu — před cestou zjistěte dostupnost lékařské péče v cíli, zajistěte dostatek bezpečných potravin, mějte přeloženou lékařskou zprávu (anglicky). V letadle informujte o alergii personál a mějte záchranný set v příručním zavazadle.

Psychologická podpora alergického dítěte

Alergie nezatěžuje jen tělo, ale i psychiku dítěte. Omezení v jídle, strach z reakce, pocit odlišnosti od vrstevníků — to vše může negativně ovlivnit duševní zdraví a sociální vývoj dítěte.

Šikana kvůli alergii

Výzkumy ukazují, že až třetina dětí s potravinovou alergií zažila šikanu nebo posměch související s jejich alergií. Může jít o vyloučení z kolektivních aktivit, záměrné „strašení" alergenem nebo podceňování závažnosti alergie. Rodiče by měli:

Úzkost z jídla

Děti s anafylaktickou alergií mohou vyvinout nadměrný strach z jídla, který může přerůst v úzkostnou poruchu. Příznaky zahrnují odmítání jídla mimo domov, panické reakce při neznámém jídle nebo obsesivní kontrolování etiket. Je důležité najít rovnováhu mezi opatrností a relaxovaným přístupem k jídlu.

Normalizace — dítě se nesmí cítit jiné

Jak pomoci dítěti cítit se normálně
  • Nezakazujte, nabízejte alternativy — místo „Tohle nemůžeš" řekněte „Tohle je tvoje speciální verze". Připravte bezpečné varianty oblíbených jídel.
  • Zapojte dítě do vaření — společné vaření bezpečných receptů posiluje pocit kontroly a kompetence.
  • Spojte se s dalšími rodinami — skupiny rodičů alergických dětí (online i osobní) poskytují sdílení zkušeností a pocit sounáležitosti. V ČR funguje např. spolek „Alergie a já".
  • Na oslavy nosíte vlastní dort — mějte v mrazáku vždy zásobu bezpečných sladkostí, aby dítě na narozeninách kamaráda nebylo „to dítě, co nemůže nic jíst".
  • Mluvte o alergii věcně, bez dramatizace — dítě přebírá postoj rodičů. Pokud vy jste klidní a věcní, dítě se naučí ke své alergii přistupovat stejně.
  • Posilujte silné stránky dítěte — alergie je jen jedna část identity dítěte. Podporujte jeho zájmy, koníčky a talent.

Často kladené otázky pro rodiče

Výlučné kojení prvních 4–6 měsíců je doporučováno jako jeden z faktorů, který může snížit riziko rozvoje alergií, zejména atopického ekzému a potravinových alergií v kojeneckém věku. Mateřské mléko obsahuje ochranné protilátky (IgA), prebiotika a další imunomodulační složky. Nicméně kojení samo o sobě alergii nevyléčí a nezabrání jí, pokud má dítě silnou genetickou predispozici. Důležité je, že kojení by mělo pokračovat i po zavedení příkrmů — kombinace kojení a včasného zavádění alergenů je považována za optimální strategii.

Ve většině případů není plošná eliminace alergenů z diety kojící matky nutná ani doporučená. Výjimkou je situace, kdy má kojenec prokázanou alergii na konkrétní potravinu (nejčastěji bílkovinu kravského mléka) a příznaky se prokazatelně zhoršují po kojení, kdy matka danou potravinu konzumuje. V takovém případě lékař může doporučit cílenou eliminaci konkrétního alergenu z matčiny stravy po omezenou dobu (obvykle 2–4 týdny s následným re-expozičním testem). Plošné eliminační diety bez lékařského dohledu mohou vést k nedostatku živin u matky i dítěte.

U kojenců se alergická reakce může projevovat různými způsoby, což ztěžuje diagnostiku:

  • Kůže: ekzém (zarudlá, suchá, svědivá kůže), kopřivka (pupeny), otoky obličeje, rtů
  • Trávicí trakt: zvracení, průjem (někdy s příměsí krve ve stolici), koliky, odmítání jídla, neprospívání
  • Dýchací cesty: rýma, hvízdání, kašel, dušnost
  • Celkové příznaky: neklid, podrážděnost, špatný spánek, pláč po jídle

Příznaky se mohou objevit ihned (do 2 hodin) — jedná se o IgE-zprostředkovanou reakci, nebo s odstupem (6–48 hodin) — ne-IgE reakce, typicky u alergie na bílkovinu kravského mléka. Při jakémkoli podezření kontaktujte pediatra.

Ano, rozhodně! Správně léčené astma by nemělo dítě omezovat ve sportovních aktivitách. Naopak — pravidelný pohyb zlepšuje plicní funkce, posiluje dýchací svaly a zvyšuje celkovou kondici. Důležité je:

  • Mít astma pod kontrolou — pravidelně užívat preventivní (kontrolní) léčbu
  • Před námahou aplikovat úlevový bronchodilatátor (salbutamol) 15 minut předem, pokud lékař doporučí
  • Provést důkladné zahřátí před intenzivní aktivitou
  • V pylové sezóně preferovat vnitřní sporty nebo sportovat po dešti
  • Vyhýbat se sportu při silném mrazu (studený vzduch dráždí průdušky) — při sportu v mrazu dýchat přes šátek
  • Mít vždy u sebe záchranný inhalátor

Vhodné sporty: plavání (teplý vlhký vzduch), cyklistika, turistika, gymnastika. Nevhodné prostředí: chlórované bazény u citlivých dětí, prašná hřiště.

Alergenová imunoterapie (AIT) je obecně doporučována od 5 let věku. V tomto věku je dítě obvykle schopno spolupracovat při léčbě a dokáže komunikovat případné nežádoucí účinky. Sublinguální forma (SLIT — tablety nebo kapky pod jazyk) je u dětí preferována pro svou bezpečnost a pohodlnost. Injekční forma (SCIT) se podává v alergologické ambulanci.

AIT je jedinou léčbou, která mění přirozený průběh alergie. U dětí se sennou rýmou prokazatelně snižuje riziko rozvoje astmatu. Léčba trvá 3–5 let a je v ČR plně hrazena ze zdravotního pojištění. Čím dříve se s léčbou začne (ideálně v dětství), tím lepší jsou výsledky.

Škola v přírodě vyžaduje důkladnou přípravu, ale rozhodně by neměla být důvodem, proč dítě nejede. Postup:

  • Kontaktujte učitele s předstihem (alespoň měsíc dopředu) a projednejte specifické potřeby dítěte
  • Předejte aktuální akční plán s fotografií dítěte a podrobným popisem postupu při reakci
  • Zajistěte dostatek záchranných léků (dvojitá sada autoinjektoru)
  • Dohodněte stravování — kontaktujte přímo kuchyni v rekreačním zařízení, případně dodejte vlastní potraviny
  • Zajistěte, aby minimálně dvě dospělé osoby uměly použít autoinjektor
  • Dítěti dejte nabité mobilní telefon pro případ nouze
  • Ověřte dostupnost lékařské péče v blízkosti rekreačního zařízení

Výzkum probiotik v prevenci alergií přináší smíšené výsledky. Některé studie naznačují, že podávání probiotik (zejména kmenů Lactobacillus rhamnosus GG) kojícím matkám a kojencům může mírně snížit riziko atopického ekzému v prvních letech života. Nicméně důkazy o prevenci potravinových alergií, astmatu a senné rýmy jsou nedostatečné.

Současná doporučení EAACI a WAO uvádějí, že probiotika mohou být zvážena u dětí s vysokým rizikem atopie (oba rodiče alergici), ale nejsou standardně doporučována jako univerzální prevence. Před podáváním probiotik kojencem konzultujte pediatra. Důležitější roli v prevenci hraje včasné zavádění alergenů, kojení a rozmanitá strava.

Důležité upozornění

Informace na tomto webu mají edukativní charakter a nenahrazují odborné lékařské vyšetření ani konzultaci s dětským alergologem. Při podezření na alergické onemocnění u vašeho dítěte vždy vyhledejte kvalifikovaného lékaře. Při příznacích anafylaxe okamžitě volejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.